Máme se bát (herní) budoucnosti?

Některé státy USA opouštějí takzvanou síťovou neutralitu. Microsoft poskytuje službu Xbox Game Pass, která na Xboxu One zpřístupňuje v rámci předplatného knihovnu her. Šéf Ubisoftu nedávno prohlásil, že budoucnost her je ve streamování.

Tři zdánlivě nesouvisející informace.

Konec síťové neutrality, který právě začíná v USA, k nám dříve nebo později dorazí také, jako k nám dorazilo Me Too a jiné podobné americké kraviny.

Streamování her prý bude fungovat tak, že se připojíte k serveru s jakýmkoliv zobrazovacím zařízením a budete hrát. Nebudete potřebovat nic, než monitor, schopný přijímat stream a ovladač, kterým budete ovládat hru. Veškeré softwarové výpočty se budou odehrávat na straně poskytovatele a vy si s nimi nebudete muset lámat hlavu. A ušetříte.

Předplatné vám prý umožní levně hrát více her. A zase ušetříte.

Opravdu? Tak se na to podíváme podrobněji.

Opuštění síťové neutrality bude znamenat, že něčí data budou mít přednost. Při streamování her budete potřebovat spoustu dat a budete je potřebovat rychle. Budete chtít, aby data s předností byla ta vaše data. Bez toho prostě hrát nepůjde. Zaplatíte si za přednost. Tady vás poprvé zkasíruje váš poskytovatel internetu.

Streamování her bude vyžadovat obrovské výpočetní výkony na straně poskytovatelů, obrovská úložiště dat a kilometry optických kabelů. Taková infrastruktura něco stojí a hádejte, kdo ji zaplatí? Správně. Takže tady vás podruhé zkasíruje váš poskytovatel internetu.

Předplatné her je prý báječná myšlenka. V časopise Score (289) napsali:
„Představte si, že si v den vydání Crackdown 3 předplatíte Game Pass a během měsíce si ho v klidu dohrajete. Místo necelých dvou tisíc vás to bude stát jen 150 korun. A to se vyplatí!“

Ano. Na první pohled to vypadá, že se to vyplatí. Jenomže… Jenomže například hra Crusader Kings II byla vydána v únoru 2014 a spousta hráčů ji hraje pravidelně dodnes. To je zhruba 54 měsíců. Při měsíčním předplatném 150 Kč to dělá 8100 Kč. To už tak výhodně nevypadá, že? A to je bez zvýšení cen za datovou infrastrukturu a příplatek za přednost dat. Nedělejte si iluze, že bude jen jedno předplatitelské centrum. Tohle slibuje tak obrovské zisky, že si každá velká firma udělá vlastní předplatné. A vy tak budete „výhodné“ předplatné platit třeba u pěti poskytovatelů a hned z toho bude měsíčně výhodných 750 Kč. Ročních 9 000 Kč. Nakonec si třeba ani nezahrajete, protože poskytovatel kvůli nízkým ziskům vypne herní server, a vaše peníze a oblíbená a zaplacená hra budou v… prostě budou pryč. To se ostatně u některých onlinovek děje už dnes. Hráče by to mělo přinejmenším zneklidnit.

Nebude-li konektivita, nebude hra. Kdo bude chtít hrát, bude platit jako mourovatý. Nevěříte? Podívejte se na data mobilních operátorů. Je kromě nenažranosti jejich poskytovatelů nějaký důvod, aby byla tak nestydatě drahá?

A poskytovatelé her? Už dnes si Steam dělá co chce, mění si pravidla, jak ho napadne a hráče bez skrupulí šmíruje a okrádá. A sami hráči tomu ještě pošetile tleskají. Steam nedávno oznámil, že už nebude podporovat WinXP a Vista, takže hráči, kteří používají tyto systémy a vydali své peníze za hry, mají prostě smůlu. Už si je nezahrají. Bez náhrady. Takhle „férově“ se to prostě u nás na Steamu dělá. A bude to tak i jinde.

Co se stane, když zkrachuje firma, která provozuje servery pro ověření legality hry? Citace z BonusWebu : Podpora hry Metal Gear Rising: Revengeance pro operační systém Mac OS X znenadání skončila. Společnost zodpovědná za provoz její protipirátské ochrany totiž již neexistuje. Majitelé originální kopie si tak bez pirátského cracku stejně nezahrají. A jak je řečeno v článku, žádné kompenzace se nekonají.

Pořád si myslíte, že jsem paranoidní?

Jakmile dojde na streamování her, poskytovatelé těchto her získají absolutní monopol a po vzoru našich mobilních operátorů vydatně utáhnou šrouby. Budou držet všechny trumfy a hráč, který má dnes alespoň jakási zdánlivá práva, pak nebude mít práva vůbec žádná. Kromě práva držet hubu a platit.

Cílem všech těchto změn není pohodlí hráče a snaha dát mu za jeho peníze co nejvíc. Hráč nikoho nezajímá. Hráč je v tom obrovském byznysu jen otravný prvek, kterého se prozatím nelze zbavit. Žádný strach, i na to jsou metody. Podívejte se na systém poplatků za televizi, nebo na tu zlodějnu, kterou tady praktikuje OSA. Cílem je udělat z hráče bezprávného platícího otroka, vytáhnout z něj s minimální investici maximum peněz a co nejvíce informací, které se dají zpeněžit v reklamě.

A je tu ještě jedna drobnost, pro návštěvníky našich stránek ale velmi významná. Jakmile k těmto „báječným“ změnám dojde, už nebude pro hry žádná čeština. Nikdy. Kvůli vám ji tvůrci ani vydavatelé her dělat nebudou. Nevyplatí se jim to a amatérsky to už dělat nepůjde.

Takže máme se bát (herní) budoucnost? Ano. Rozhodně ano. Nebo snad tohle opravdu chcete? Ne že by s tím nešlo něco udělat. Musela by však být silná politická vůle a hráči ji nemají. Zatím je jim to jedno. Až jim to přestane být jedno, bude pozdě.

WhiteHorse