Imperátor – deník vývojáře č. 22

(Johann asi s deníkem definitivně končí a předal štafetu Trin Tragulovi. Prý je to lepší spisovatel. Rozhodně to vypadá, že už nebudou deníky ve stylu příspěvku na twitteru. WhiteHorse)

Zdravím vás. Vítejte u 22. dílu deníku vývojáře Imperátora!

Jsem Trin Tragula a dnes vám něco řeknu o mapách a politické situaci na počátku hry. Už dříve jsme mluvili o tom, jak jsme přistoupili k mapě. V tomto deníku se zaměřím na to, jak naše mapa skutečně vypadá a jaká je situace v Itálii při datu našeho startu v roce 304 před Kristem. Toto datum jsme vybrali po pečlivé úvaze a doufáme, že zajistí zajímavý obsah hry, která postihuje hlavní fázi římské expanze.

 

Italy Ab Urbe Condita: 450 – 304 před Kristem

Střední Itálie – vzestup Říma:

Při zahájení Imperátora má za sebou Řím už 450 let existence. Řím však není celou tu dobu velmocí. Posledních 40 let před naším začátkem začal prudce růst, sjednotil pod svou vládou v Latinské lize první země a pak se rozpínal na úkor svých samnitských spojenců. Nedávno ukončená velká samnitská válka změnila Řím z lokální mocnosti v Latiu a zamýšlené Campanii na velkou zemi, expandující napříč středními Apenninami k pobřeží Jadranu. Porážka Samnitů a Etrurie působila v Itálii jako rázová vlna a udělala z vlivných Římanů velmi vlivné a velmi bohaté Římany. Je to doba, ve které republika procházela bouřlivým vývojem. Její vnitřní politika a instituce se transformovaly z maloměstských úřadů na autority, působící v rostoucím impériu.

Hratelné země:

Řím: nezávislý italský městský stát, který se v posledních 40 letech rozrostl na dominantní moc ve střední Itálii. Právě porazil Samnity a Etrusky a získal několik vazalských států. Řím začíná upoutávat pozornost vzdálených mocností, jako je Kartágo, Rhodes a Epirus. Vítězství ve válce se Samnity byl sice úspěch, ale zdůraznil také v tomto regionu možnost eskalace malých konfliktů do mnohostranných válek.

Samnium: liga samnitských států. Bývalý spojenec, ale nyní přímý soupeř Říma, čerstvě poražený ve druhé samnitské válce. Ovládá několik opevnění, vytržených z jižní části střední Itálie. Vznik silné římské mocnosti ho přinutil poohlédnout se po spojencích v cizině, zejména v Etrurii, Kartágu a Syrakusách.

Etrurie: kmenová federace etruských států. Etruskové jsou bývalou dominantní silou ve střední Itálii a bývalí vládci Říma a mnoha jiných států v regionu. Nyní je však jejich vliv a moc výrazně omezena. Udrželi si kontrolu nad střední Etrurií a nad částí ostrova Korsika, kterou o mnoho let dříve ovládlo Kartágo.

Sipontum: malý řecký městský stát na pobřeží Jadranu. Sipontum se pokusilo vyhnout se zatažení do sporů a nároků sousedních mocností, jako jsou Samniti nebo Epirus na druhé straně Jadranu.

Frentani: sabelianské kmenové království na pobřeží Jadranu. Frentanni ovládá životně důležitou cestu mezi římskými koloniemi na východě a cestou přes Apeniny do Říma a je mezi skupinami, které na konci druhé samnitské války převlékly kabát a nabídly Římu svou věrnost.

Nuceria: sabelianská plutokratická republika, která ve velké samnitské válce bojovala proti Římu. Malý stát nicméně unikl pomstě Říma za příslib věčné loajality a začíná ve hře jako vazal Říma.

Peligni: středně velké kmenové království v horních Apenninách. Uchází se o mír s Římem, aby se na konci druhé samnitské války mohl stát římským vazalem.

Marsia: kmenové království na břehu čerstvě ztraceného jezera Fucino. Dříve spojenec Samnitů, nyní od konce druhé samnitské války římský vazal.

Sabinia: malé kmenové království s nejistou budoucností na pomezí Etrurie a Říma. Vztahy s Římem nikdy nebyly moc dobré a nedávné vítězství obrátilo k sabinské zemi velký zájem římských osadníků.

Picentia: kmenové královstvína jadranském pobřeží. Sousedí s Anconou a Umbrií.

Umbria: aristokratická republika v umbrijských Apenninách. Tradiční nepřítel Etrusků a přítel Samnitů. Spojenec Picenta.

Ancona: řecký městský stát, založený osadníky ze Syrakus. Lokální ekonomika je založená na vývozu barev. Ancona je s blednoucí slávou Syrakus osamělá a je obklopena mocnějšími kmenovými státy.

 

Sicilie v době Agathoklově

Sicílie je jeden z nejbohatších a největších středomořských ostrovů. Je na něm značná řecká menšina jako v jižní Itálii, ale na rozdíl od ní má hodnotné doly a rozsáhlé zemědělské plochy. V roce 304 před Kristem je ostrov rozdělen mezi velmoci Kartágo a Syrakuské království. Později je ovládán samozvaným tyranem Agathoklem, mužem, pocházejícím ze skromných poměrů a který se stal vůdcem největšího města na ostrově. Agathoklova instalace v Syrakusách je obvykle připisována Kartágu, které vypomohlo svou armádou ve snaze destabilizovat řecký stát, se kterým soupeřili o hegemonii nad Sicílií, Korsikou a Sardinií.

Agathokles byl dosazen, jeho političtí odpůrci byli pozabíjeni a jeho bývalí spojenci se rozhádali. Posledních 8 let mezi sebou vedly Syrakusy a Kartágo dlouhý boj. Zdánlivě silnější severoafrické Kartágo zažilo svůj venkov v plamenech a jeho vůdci byli zkráceni o hlavu. Nakonec však byl v roce 306 před Kristem podepsán mír, pouhé dva roky před naším datem startu, který víceméně znamenal návrat ke status quo. Kartágo a Syrakusy ovládali stejně velkou část Sicílie, jako před válkou, střední část zůstává neutrální a nechce se přímo vyslovit ani pro jednu stranu.

Je to neklidný mír, diktovaný spíše snahou získat odklad, než skutečnou vůlí o usmíření. V samotném Kartágu to ambiciózní generál chápe jako možnost prohlásit se tyranem, stejně jako to o pár let dříve udělal Agathokles. Ale zatímco si Agathokles mohl dovolit povraždit své oponenty, Bomilkara opustili všichni přátelé a byl veřejně pronásledován.

V roce 304 před Kristem se na východě začali bývalí Alexandrovi generálové prohlašovat za krále. Navzdory nejistému příměří s Kartágem se Agathokles rozhodl prohlásit se za krále Sicílie. Těžko říci, co stálo za těmito jeho plány a ambicemi.

Hratelné země:

Syrakusy: sicilské řecké království v té době ovládalo většinu ostrova. Ve velkolepém projektu to byl jen střípek skládanky, ale důležitý a strategický střípek. Syrakusy dříve ovládaly jižní Itálii a mnozí očekávají, že se dnové jejich vlády opět navrátí.

Siculia: nejslabší země na Sicílii. Tato malá kmenová země obsahuje různá města, která nejsou na počátku hry pod vládou Syrakus nebo Kartága. Jejich obyvatelé jsou většinou Řekové, nebo Siculiani.

Kartágo: Sicílie není hlavní provincií Kartága, přesto je Kartágo jedna z nejvlivnějších hratelných zemí v tomto regionu. Obyvatelstvo kartaginské Sicílie je směsice Kartáginců, domorodých Siculianů a Řeků. O Kartágu bude ještě řeč v některém z dalších deníků.

 

Jižní Itálie – Magna Graecia

V době startu hry je Itálie rozdělený region. Říká se jí „Magna Graecia“, tedy Velké Řecko a je domovem mnoha řeckých městských států, které mají vztah ke své bývalé mateřské zemi a obrovské helénské moci Syrakus. V regionu se nacházejí také některé velké kmenové federace, jako je Brutti a Lukánská liga. Značný počet řeckých měst byl kdysi zapojen do Italské ligy, ale rozdělovalo je množství konfliktů a spolupráce časem upadala. Syrakusy byly v regionu historickou dominantní silou, ale nyní se do politiky míchá Epirus, Řím, Samnitská liga a dokonce i Sparta.

Konec druhé samnitské války na severu rozvlní politickou hladinu a vytvoří hlavní mocnosti, které se dokázaly ubránit před Římem. Jiní hledají své štěstí u Říma.

Hratelné země:

Tarentum: malý, ale vlivný řecký městský stát, vůdce právě zaniklé Italiotské ligy. Tarentum bylo často spojencem Samnitů a někdy nepřítelem Říma. V obavě z rostoucí moci Říma Tarentum podporuje Agathoklese, ale místo aby hledalo přítele, podílí se na Římských a Syrakuských výbojích. Našlo nového spojence ve Spartě, Epiru a dokonce i v bývalém nepříteli – Messapii.

Lucania: kmenové království a regionální mocnost, reprezentující lukánskou ligu. Jako nepřítel Tarenta a Samnitů je Lucania do jisté míry logickým spojencem Říma. Alespoň prozatím.

Messapia: kmenové království v patě italské boty. V historii často společník Tarenta, ale momentálně je spojenec Apulie.

Apulia: kmenové messapianské království, momentálně spojenec Messapie.

Bruttia: kmenové království v nejjižnějším výběžku Itálie. Uplatňuje svůj vliv v mnoha blízkých řeckých městech a je v regionu hlavní ochrannou před jakoukoliv syrakuskou expanzí.

Croton: starý řecký městský stát, udržující pochybnou nezávislost na Bruttii. Je v obranné lize s Metapontumem a Herakleiou.

Metapontum: řecký městský stát v Tarentském zálivu. je v obranné lize s Herakleiou a Crotonem.

Hipponion: řecké město a poplatník Bruttia, tradiční soupeř Crotonu, v historii často ve sféře vlivu Syrakus.

Locri: řecká plutokratická republika, vazal Syrakus.

Rhegium: kdysi vlivné město v Magna Graecia. Plutokratická republika Rhegium je vazal Syrakus.

Thuria: malý a slabý řecký městský stát se smíšeným obyvatelstvem. Poplatník Bruttie.

Herakleia: malý řecký městský stát, obklopený Taretem a Lucanií. Herakleia je v obranné lize s Crotonem, ale asi se přeorientuje na některého z větších sousedů.

 

Severní Itálie a Gallia Cisalpina

V roce 304 před Kristem v oblasti severní Itálie dominují keltské a lepontské kmeny. Mnohé z těchto kmenů do regionu přišly na počátku století. To je v římské duši bolavé místo. Kmeny dorazily až na jih, město Řím vyplenily a později se na to vzpomínalo jako na Galskou katastrofu. Až na občasné nájezdy a žoldnéřské bandy tento region není integrován do střední a jižní Itálie. Většina států v této oblasti zatím v Římu nespatřuje hrozbu.

Hratelné země:

Boii: kmenové království v oblasti dnešního města Bologna. Jako mnoho kmenů se přistěhovali do Itálie přes Alpy, ale jejich skutečný původ je zahalen tajemstvím.

Veneti: italský lid s keltskými vlivy na zhruba stejném území, jako je dnešní region Veneto v severovýchodní Itálii.

Lingores: malý galský kmen, usazený v děltě řeky Poh.

Cenomanni: kmenové království podél řeky Poh.

Insubria: keltský kmen v oblasti dnešního města Milano. Největší Lepontická populace. Nepřátelé Taurinie.

Taurinia: keltský kmenový stát na úbočí západních Alp. Nepřátelé Insubrie.

Senonia: malý keltský kmen z Galie. Prováděl nájezdy na Latium a Etrurii, loupil i v Římě a Římané se neustále obávali keltských útoků.

Friniati: hornaté kmenové království v severních Apenninách na hranicích Etrurie a Boii.

Genuates: kmenové království na nehostinném ligurijském pobřeží.

To je pro dnešek vše. Doufám, že vás dnešní deník o začátku hry potěšil a zajímal. Příští týden něco napíšu o řeckém světě a řeckých vojenských tradicích.