Imperátor – deník vývojáře č. 2

Zdravím vás. Vítejte u druhého dílu deníku vývojáře Imperátora! Dnes si řekneme něco o mapě.

Je to asi největší a nejpodrobnější mapa, kterou jsme kdy pro hru udělali. Více nemusí být vždycky lépe, čehož je nejlepším dokladem HOI3. Proto bylo naším záměrem vytvořit hru, ve které bude zajímavé hrát za malý stát i za velkou říši.

Jak lze vysledovat až k Vic1, v dřívějších hrách jsme na mapách států různým způsobem pracovali s organizovanými entitami velikosti provincie. V Imperátorovi bude mít hra dvě vrstvy interakcí. Menší část mapy je to, čemu říkáme město a odpovídá provincii ve starších hrách. Město obsahuje město (nebo vesnici, nebo metropoli) a hromadu populací, produkujících zboží a možná nějaké budovy. Provincie je skupina měst, příslušejících ke stejné zemi. Provincie obvykle obsahuje 10 – 12 měst. Je to entita, ve které ovládáte obchod a které přiřazujete guvernéry.

Podívejme se, jak jsme zobrazovali Sicílii v předchozích hrách a jak ji zobrazujeme dnes.

v Eu2 má 2 provincie
v CK2 má 5 provincií
v Eu4 má 3 provincie
v HoI4 má 9 provincií

V Imperátorovi má Sicíle 23 provincií (provincií jako v předchozích hrách) a 4 neschůdné horské oblasti. To dělá vojenské kampaně mnohem zajímavější a v období míru to nabízí mnohem více variant.

Od hry, která má v titulu Řím samozřejmě očekáváte zobrazení celého Mare Nostrum, ale ve hře je pokryta mnohem větší oblast. A s tím předávám slovo našemu výzkumnému týmu – @Arheo & @Trin Tragula.

Jeden z hlavních důvodů naší volby počátečního data hry v zajímavé římské historii je zejména stav nástupnických království na východě. V dalších vývojových denících půjdeme trochu hlouběji, nicméně je nutno podotknout, že mnoho našich rozhodnutí má původ v důležitých otázkách helénského světa, které jsou svým způsobem fascinující.

Británie přijala mnoho historických římských vymožeností a od doby bronzové do doby železné hrála důležitou roli v obchodu s cínem. Údaje o předlatinské Británii jsou vzácné zejména pro období před rokem 150 př. n. l a proto jsme se odhodlali k určité extrapolaci domorodých teritorií, jak je známe od Caesara.

Zahrnutí jižní Skandinávie je vykalkulovaným rozhodnutím. Naše startovní datum – rok 304 př. n. l – nás umísťuje při velké migraci (nepleťte si to se stěhováním národů v období čtvrtého století po Kristu) mezi germánské kmeny do severního a středního Německa, místo do současné Skandinávie (Paradox jsou Švédi). Přesuny domorodého obyvatelstva (o kterých je známo jen velmi málo) a později některých latinských kmenů probíhaly po několik dalších století. Stejně jako u Británie existuje z této doby o přesném umístění a povaze lokalit a jmen domorodých uskupení jen vemi málo informací.

Historické záznamy o regionu Etiopie jsou daleko obsáhlejší, než náš časový přehled, avšak žádný ze současných zdojů, které jsme dokázali získat, nebyl ohledně politické situace nebo lokalit příliš sdílný. Ještě dnes stojí budovy, postavené v království D’mt okolo roku 700 př. n. l a jsou odkazem vyspělých civilizací, ze kterých vzešli současníci data našeho startu. Nil byl vždy životním zdrojem severovýchodní Afriky a my jsme se jej snažili zahrnout do hry v co největší míře.

Přítomnost indického subkontinentu jsme pokládali za zcela nezbytnou podmínku pro dokončení světa z helénské éry. V té době již probíhal konflikt mezi nedávno založeným Maurjovskou říší a samozvaným králem Seleukem Nikátorem.

Řečtí obchodníci v té době už navštěvovali západoindické obchodní přístavy, obchodovali s látkami, drahokamy a kořením a mnohé ze starověkých jmen se objevují v lokalitách, které ve hře máme a jsou odrazem řeckého vlivu.

Od chvíle, kdy máme jen jedno startovní datum, jsme chtěli do hry dostat tolik zajímavých věcí, kolik jen bude možné. To znamená, že jsme se snažili identifikovat také zajímavé státy, které začínají raději jako něčí poddaný, než stát od začátku ovládaný guvernérem. Chceme tak lépe zobrazit politickou realitu vzdálených regionů, jako byly severní Anatolie a Judea a umožnit hráčům zvolit si převzetí vlády v mnoha takticky jedinečných oblastech.

V průběhu vývoje jsme použili obrovské množství textů a map, abychom vytvořili co nejuvěřitelnější živý svět odpovídající pokud možno co nejlépe historii. Za zmínku stojí zejména jeden referenční nástroj pro naše římské oblasti. Je to Digitální atlas římské říše, který vznikl na univerzitě v Lundu za použití dat z projektu Pelagios.

Další zdroje (byť použité v omezeném měřítku):

The Schwartzberg Historical Atlas of South Asia
An Atlas of Ancient Indian History – Habib & Habib
Perseus Digital Library
Pelagios Project
Pleiades Gazetteer

Je třeba říci, že i při použití těchto nesmírných prostředků jsme občas museli do tvorby zapojit vlastní fantazii, abychom vytvořili co nejúplnější mapu. Případné chyby proto půjdou na náš vrub a nesmějí být přičítány původním podkladům.

Pokud byste věděli o nějakých významných referenčních materiálech, které bychom mohli využít, vaše návrhy přivítáme.